Mravenci nesou smrt (1985)

Kriminalistická historka režiséra Zbyňka Brynycha natočená podle románu Vladimíra Vítka měla v době svého vzniku varovat tuzemské občany před nebezpečím drog, které se pod záštitou západních centrál začínají rozšiřovat i u nás. V jedné z hlavních rolí se našim divákům po řadě let představil kdysi dost populární herec Jiří Vršťala.


Kočka (1982)

Ačkoliv jde o slovenský film, jeho autoři použili název v češtině. Slovo kočka totiž zřejmě lépe vystihuje skutečnost, že ústřední postavou příběhu je atraktivní dívka, která použije všechny ženské „zbraně“, aby odvedla – ve svých očích perspektivního – muže od jeho dosavadní rodiny.

Paklíč (1944)

V kriminální komedii Paklíč režiséra Miroslava Cikána máme příležitost připomenout si půvabnou temperamentní herečku Jiřinu Steimarovou, matku Jiřího Kodeta. Ztělesnila zde manželku spisovatele detektivek (v podání O. Nového), která se svému muži přesmíru plete do psaní. A co teprve když se mimoděk stanou aktéry skutečného kriminálního případu!

Mravenci nesou smrt

Při sledování filmu je zřejmé, že tvůrce takových děl jako Žižkovská romance, Transport z ráje nebo ...a pátý jezdec je Strach evidentně již ztrácel tvůrčí síly, respektive nejspíš se nedokázal odpoutat od praktik, kterými načichl během svém působení v německých filmových ateliérech. Kostrbatý příběh příslušníků naší Bezpečnosti rozkrývajících síť drogových distributorů a čelících zkušenému profesionálnímu zabijákovi již tehdy působil jako mimoděčná parodie na daný žánr. Divák má na vybranou, co v něm vzbuzuje větší pocit útrpnosti: zda mladí narkomani, zmítající se v područí své závislosti nebo způsob, jakým nám je tvůrce filmu prezentuje. Rudolf Jelínek ve své prvoplánové „uniformě“ zarputile se tvářícího nájemného vraha je právě tak nenápadný jako kominík ve mlýně a motiv s Janem Kanyzou v dvojroli lotra a muže zákona by jen obtížně snesl shovívaný soud pátera Knoxe s jeho detektivními hříchy. Ostatně ani další postavy na tom nejsou o nic lépe, ať již je to Zora Jandová v roli mladé policistky Barborky nebo Jana Březinová jako „záhadná“ dáma Krausová.

Film nejspíš zaujme zejména milovníky béčkových snímků, jejichž znaky Brynychův opus nepokrytě nese, tak i diváky, kteří se orientují v Karlových Varech, kde se převážná část filmu odehrává. Pro leckoho však jistě nebude ani nezajímavé setkání s Jiřím Vršťalou po jeho dlouholeté nepřítomnosti v našich filmech (tento herec se jako manžel hvězdné Angeliky Domröseové z NDR přestěhoval do Německa). Jak děti, které hltaly Polákovy filmy s klaunem Ferdinandem, tak i pamětníci, jimž utkvěl v hlavě svižný špionážní thriller Páté oddělení však jen obtížně budou hledat v postarším vašnostovi pronášejícím v Západním Berlíně frázovité obdivné sentence o české policii někdejšího dynamického chlapíka. Je třeba rovněž připomenout, že Mravenci nesou smrt je posledním českým filmem Zbyňka Brynycha.

Režie: Z. Brynych. Kamera: J. Pávek. Hudba: J. Svoboda. Hrají: J. Vinklář, J. Kanyza, R. Jelínek, J. Zahajský, Z. Jandová.


Kočka

Obětí půvabné mladé krásky Daniely se stane ing. Martin Bogdan, který svůj nadprůměrný životní standard „realizuje“ jako vedoucí v autoservisu. V retrospektivě, jež následuje po finále příběhu (s ním nás však autoři seznámí hned v úvodu filmu) sledujeme Bogdanovy životní peripetie od doby, kdy při zaměstnání studoval a s jistým rozladěním sledoval svou upachtěnou manželku, která věnovala veškerý čas a péči jejich malé dcerce. Poté, co Bogdan dostuduje a stane se šéfem, začne se stydět za svou ženu, původně servírku. Jako na zavolanou se v jeho blízkosti objeví atraktivní Daniela – a pak následuje to, co se v podobné situaci odehrává až příliš často: Bogdan se rozvede, ožení se s Danielou – a ta zanedlouho čeká jejich dítě. Jenže co bude dál? Vždyť Bogdan se na to, mít znovu mimino, cití přece jen poněkud starý...

Režisér Peter Hledík obsadil do ústředních postav svého celovečerního debutu Martina a Anny Bogdanových české herce Jana Kačera a Libuši Švormovou, titulní roli Daniely svěřil maďarské krásce Edit Frajtové (v době natáčení filmu jí bylo 27 let). Frajtová vyhrála v roce 1984 v anketě časopisu Film a divadlo jako nejlepší zahraniční herečka ve slovenském filmu. Peter Hledík (narozen v roce 1946 v Bratislavě) směřoval k filmařské profesi poněkud nezvyklými cestičkami. Původně vystudoval v Praze Střední průmyslovou školu jaderné techniky, poté pracoval v jáchymovských uranových dolech jako laborant. Současně se věnoval atletice, patřil do širšího výběru slovenské reprezentace. Později pracoval jako kulisák v divadle, byl barmanem, obsluhoval klapku na Barrandově, stal se asistentem produkce a asistentem režie. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se pustil do studií FAMU, v té době spolupracoval s Čs. televizí. Poté, co působil jako druhý režisér u V. Bahny, Z. Záhona a J. Zemana natočil Kočku jako svůj první samostatný celovečerní film. Dnes je znám a respektován především jako zakladatel a vůdčí duch filmového festivalu ArtFilm v Trenčianskych Teplicích.  

Režie: P. Hledík. Kamera: J. Ďuriš. Hudba: O. Hapka. Hrají: J. Kačer, E. Frajtová, L. Švormová, I. Krúpa, D. Bambasová, A. Vaculík.


Paklíč (1944)

Kriminální komedie Paklíč režiséra Miroslava Cikána patří k filmům, které se (v porovnání s předcházejícími roky) ve skromnějším počtu natáčely v závěru okupační éry – jeho premiéra se uskutečnila v prosinci 1944. Námět poskytl zkušený detektivkář Eduard Fiker, scénář napsal autorsky neméně zdatný Jarka Mottl. Vlastní zápletka v podstatě není až tak ojedinělá – jejím protagonistou je totiž spisovatel detektivních románů, který se shodou okolností stane aktérem skutečného kriminálního případu. A protože tuto roli vytvořil Oldřich Nový bylo od počátků zřejmé, že šlo především o to diváky pobavit. Na počátku historky s podvodníky a falešnými policisty stojí manželské různice – Lola, žena spisovatele detektivek Gabriela Anděla, se totiž svému muž tak plete do jeho tvorby, že jejich spor zřejmě spěje k rozvodu. Anděl se proto chce odstěhovat do jejich venkovské vily, jenže tam se právě vyskytuje banda podvodníků, která má v plánu prodat vilu Čechoameričanu Fordsonovi. Manželé Andělovi nakonec skončí zamčeni ve sklepě – a postupně se na scéně objevují falešný i skutečný policejní komisař Čepelka,   vedle pravého spisovatele Anděla i jeho imitátor, falešný notář, zloději se to tu jen hemží, ostatně otázkou je i to, do které kategorie se zařadí kupec Fordson se svým šekem. A mezitím se manželé Andělovi pokoušejí uniknout ze svého sklepního zajetí.

Miroslav Cikán obsadil do svého filmu osvědčené herce (Nový, Marvan, Futurista, Fiala, Řepa, Steimarová), počtem však přece jen převažují interpreti, kteří jsou dnes pro nás víceméně anonymním ansámblem. Svou zřejmě největší filmovou roli Frony, dcery podvodníka Škardy, tu vytvořila Vlasta Hrubá.  Hrubá od dětství hrála s ochotníky, již jako čtrnáctiletá získala první divadelní angažmá. Postupně hrála v divadle Uranie, ve Vinohradském divadle, u Vlasty Buriana a Járy Kohouta i v Tylově divadle, kde hrála až do roku 1945. Vlasta Hrubá okouzlovala elegantním zjevem a příjemným hlasem, na jevišti vynikla především v milovnických rolích slečen z lepší společnosti. V šestnácti letech se objevila v romantickém dramatu Král ulice, následovně vytvořila vedlejší role v bezmála třiceti filmech, vesměs nenáročných veselohrách V. Slavínského nebo M. Cikána.  Role v kriminální komedii Paklíč byla jejím posledním účinkováním v českém filmu. Vlasta Hrubá byla v roce 1945 vyšetřována pro své chování v době protektorátu, stíhání bylo ale pro nedostatek důkazů v roce 1946 zastaveno. V roce 1948 emigrovala do Velké Británie, zemřela ve Spojených státech.

Režie: M. Cikán. Kamera: V. Hanuš. Hudba: J. Stelibský. Hrají: O. Nový, J. Steimarová, J. Marvan, V. Hrubá, M. Homola.