V amatérských podmínkách natočená parodie klasického příběhu české literatury  se vyznačuje veskrze ochotnickým ztvárněním. Pokud  tvůrci s režisérem Pjeerem van Eckem (neboli Petrem Vaňkem) v čele nepředstírali větší ambice, poskytuje jejich film překvapivě snesitelnou zábavu. S výraznými groteskními prvky v inscenaci a hereckým zveličováním vyprávějí o tom, jak se k rodině Proškových i Barunce vetřel jako babička do ženských sukní převlečený chlap, jenž si ovšem svými mudrlantskými průpovídkami získal důvěru každého ve svém okolí.  Zároveň ovšem sledují, jak babiččin příběh souběžně psala samotná Němcová a jak se v závislosti na právě vznikajícím textu proměňovaly i sledované dějové zápletky.