V působivých časosběrných dokumentech mapuje Helena Třeštíková osudy svých smolařských hrdinů, ať již je životní pohromy srazily na kolena (Marcela), ještě hlouběji propadli drogové závislosti (Katka) nebo se vydali na zločineckou dráhu (René). René, jehož režisérka sleduje od bezmála dětských let, se představuje jako nesporně inteligentní a charismatický člověk, dokonce literárně nadaný, jenž však nezvládl své asociální sklony, diktované pocitem nespravedlnosti, která na něho od mládí doléhala. Třeštíková, které dokonce vykradl byt, jej portrétuje jako mnohotvárnou, avšak deprivovanou osobnost, sleduje jej v kontextu převratných společenských událostí, od listopadového převratu v roce 1989 přes úvádění prezidentů do úřadu, rozpad republiky, vstup Česka do Evropské unie a konečně i krátkodobé režisérčino působení jako ministryně kultury.