Počátkem 70. let dosáhl mimořádného diváckého ohlasu televizní seriál Taková normální rodinka, avšak pokus navázat na někdejší úspěch se minul účinkem. Režisér Patrik Hartl přesunul vyprávění do současnosti, dějištěm příběhu učinil venkovskou samotu a rozehrál dosti přepjaté vícečetné milostné zápletky. Těžkopádně rozehrávané humorné situace vyplývají zejména ze skutečnosti, že pohromadě žijí čtyři generace jedné rodiny, kam se navíc přistěhuje ještě ženich jedné z dcer. Dění však chybí zejména naivistická osobitost, jakou stejnmojmenný seriál kdysi okouzloval, a to zejména v hereckém ztvránění.