Obsáhlý a hutný román Jáchyma Topola Sestra náleží mezi přední experimentující projevy české prózy a režisér Vít Pancíř se pokusil o totéž při filmovém přepisu, který lze přirovnat nejspíš k volné variaci na dané téma. Svůj film zbavil běžných vypravěčských postupů, vypustil jakýkoli společenský kontext a v náznacích sleduje milostnou linii mezi titulními hrdiny. Do vyprávění vnikají i ozvuky života na skládce a rovněž čtveřice snů vyprávěných v komentáři. Režisér se snaží vizuální podobu filmu přiblížit amatérské tvorbě, vypouští dialogy a začleňuje hudební složku, nahranou skupinou Psí vojáci. Používá koláže nejrůznějších předmětů, dokonce též animované prvky. Obraz se ovšem povětšinou vyznačuje důrazem na dokumentární rozměr, i když občas zachycuje, jak zrcadlový odraz počíná žít vlastním životem.