Profesor Otto Wichterle (1913-1998) vstoupil do obecného povědomí na vynálezce měkkých kontaktních čoček - zásadně tak ovlivnil léčení očních vad. Na svém epochálním objevu však on ani stát nijak nezbohatl, neboť zášť komunistických mocipánů vůči němu zapříčinila, že režim nechal autorská práva na čočky raději propadnout. Dokument zachycuje Wichtrla jako nepoddajnou osobnost, která se řídila pevnými mravními zásadami a odmítala je prospěchářsky měnit. Během 60. let se Wichterle angažoval v obrodném procesu, podepsal deklaraci 2000 slov a nikdy svá stanoviska neodvolal. Režisér Tomáš Kudrna naštěstí nevytvořil zbožně obdivný portrét, naopak postihl smysl pro humor a nadhled, s jakými slavný vědec komentoval své osudy, častou politickou nepřízeň i šikanování. Ukázal, že navzdory příkořím nezahořkl, vždy připraven přiložit ruku ke společnému dílu. Po pádu komunistického režimu byl Wichterle zvolen prezidentem Československé akademie věd.