Už jazykovou hříčkou ukrytou v názvu si režisér Vít Janeček klade otázku, nakolik žijeme pod nadvládou institucionalizované moci, která potlačuje vše, co se vymyká zpod její kontroly. Demonstruje na příkladu pražské schůzky zasedání špiček NATO, kdy konfrontuje účastníky tohoto zasedání, tak účastníky demontrací, které se proti němu konaly. Svá stanoviska sdělují filosof Václav Bělohradský, představitel součaných vládních struktur Alexandr Vondra i zástupce protestujících anarchistů. Režisér tak načrtává pestrou mozaiku postřehů o vznikání represivních rituálů, které provázejí každé vyslovení nesouhlasu.