Režisérka Andrea Sedláčkové ve své autorské prvotině (sama si napsala i scénář) zachycuje na ploše dvou desetiletí napjaté, až k vražednické posedlosti vedoucí rozpory mezi sourozenci, mezi bratrem a sestrou, mezi nimiž vládnou ambivalentní vztahy. Kolísají mezi láskou a nenávistí, umocněnými společným pocitem viny. Oba se marně pokoušejí uniknout z této osudové pavučiny prostřednictvím nových vztahů, avšak ani ty je neuspokojují. Na filmu lze jistě ocenit otevřenost při hledání temných stránek sourozenecké závislosti, avšak výsledné zpodobnění je příliš exklusivní, výlučné, podléhá nástrahám samoúčelných zvratů. Každou z ústředních postav ztělesnili - ne příliš šťastně - dva různí herci, aby tak byl postižen proces stárnutí. Snímek také kolísá mezi převažujícím melodramatickým laděním a příklony jak k patologicky podbarveným zápletkám, jak ke komickým průhledům, jakkoli jen zdánlivým. Na snímku je pozoruhodné, že režisérka se rozhodla jako hudební doprovod zvolit skladby Bohuslava Martinů. Snímek, na němž se podílela Česká televize, vznikal v mezinárodní koprodukci (Francie, Švýcarsko).