Tisk programu na 14 dní

Výročí

• Rudolf Čechura
  (nar. 05.02.1931)

  Český spisovatel, scenárista, autor ve svobodném povolání. Významný český holmesolog a propagátor Sherlocka Holmese v našich zemích. Vystudoval obchodní akademii v Chomutově (1950) a pedagogické gymnázium v Jihlavě

• Oto Katuša
  (nar. 05.02.1931 zem. 17.02.2009 )

  Významný slovenský divadelní a televizní režisér, který se specializoval zejména na komedie.

• Jiří Cieslar
  (nar. 07.02.1951 zem. 16.01.2006 )

  Cieslar vystudoval katedru filmové vědy na FF UK, od roku 1975 do roku 1989 pracoval ve filmovém čtrnáctideníku Záběr. Od roku 1990 učil na své domovské katedře. Z ní se později stal Ústav filmových studií, který Cieslar od roku 1995 vedl. V roce 2003 se stal profesorem. V roce 1990 začal spolupracovat s Literárními novinami. Přispíval i do Respektu a Kritické přílohy Revolver Revue, byl redaktorem filmového časopisu Iluminace. Jiří Cieslar dostal v roce 2003 Cenu F. X. Šaldy za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky. V době normalizace redigoval nejdéle vycházející podzemní periodikum Acta incognitorum eruditorum, kam také psal své recenze na literární a filmová díla. Kromě několika set časopiseckých článků je autorem mnoha knižních předmluv a doslovů, podílel se na řadě českých i zahraničních filmologických sborníků. Přednášel na univerzitách v Paříži a v Londýně a byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI), kterou reprezentoval na řadě festivalů.

• Miroslav Donutil
  (nar. 07.02.1951)

  Vyrostl a umělecky vyzrál v Brně v úřednické rodině. K divadlu měl vždycky blízko, protože rodiče byli nadšenými ochotníky. Původně chtěl být novinářem nebo lesním inženýrem, ale gymnaziální herecká zkušenost v amatérském souboru Debakl a reparát z francouzštiny ho nasměrovaly na JAMU. Už za studií hrál v brněnském Divadle Husa na provázku, kam hned po absolutoriu (1973) také nastoupil. Zde vytvořil zhruba na padesát diametrálně odlišných postav v nejrůznějších žánrech. Od roku 1990 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde si přízeň diváků získal bezkonkurenčně úlohou vychytralého křupana Truffaldina v Goldoniho komedie Sluha dvou pánů. Se světem filmu se pracovně sbližoval velmi pozvolna a nenápadně, přestože jeho vstup na plátna kin v titulní roli legendárního zbojníka Nikoly Šuhaje v Sísově filmu Balada pro banditu (1978) se jevil velmi slibně. Dlouho mu byly souzeny jen drobnější role. Na plátně se paradoxně prosadil v době, kdy ostatní herci začali žehrat na nedostatek film. příležitostí. Nejvděčnější se ukázaly jeho portréty bodrých a omezených funkcionářů a armádních důstojníků, které odstartoval nadporučík Růžička v Olmerově vojenské komedii podle románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor (1991). Nedílnou součástí jeho tvor by je práce v dabingu.

• Josef Svátek
  (nar. 08.02.1906 zem. 08.10.1976 )

  Rozhlasový režisér a herec. Již jako posluchač dramatického oddělení Státní konzervatoře v Brně se uplatnil jako herec a pomocník režiséra ve studiu brněnské odbočky tehdejšího Radiojournalu, kam po absolutoriu (1928) nastoupil jako asistent režie. V brněnském rozhlase začínal realizacemi pásem, pohádek, národopisných scén a obrázků, poté režíroval řadu rozhlasových her i velkých dramat klasiků a autorů soudobých. Od roku 1955, kdy přešel do Prahy, se zaměřil na režie her pro děti a mládež. K herecké práci se příležitostně vracel jen před filmovou kamerou, kde hrál v menších a epizodních rolích.

• František Kropáček
  (nar. 09.02.1921)

  Začínal koncem 30. let u různých divadelních společností a za okupace hrál v Olomouci. Jeho poválečná dráha se ubírala většinou po oblastních scénách v Ústí nad Labem, Liberci, Kladně a Příbrami. Ve filmu si zahrál pouze epizodky.

• Zdenka Rosolová
  (nar. 09.02.1936)

  Začínala jako externistka vinohradského Ústředního divadla čs. armády. Pak působila ve Vojenském estrádním souboru v zájezdové scéně Maringotka a pražském Divadle Na zábradlí. S nástupem normalizace zanechala jevištní činnosti, ale hereckou „kondici" si udržovala alespoň prostřednictvím drobných filmových rolí (Hvězda padá vzhůru, Pavlínka, Poslední ples na rožnovské plovárně, Dvojí svět hotelu Pacifik, Oddechový čas, Tajemství Ocelového města, Modrá planeta, 1979), Jára Cimrman ležící, spící, Kouzelníkův návrat, Noc klavíristy, Jak svět přichází o básníky (1882) a Jak básníci přicházejí o iluze

• Josef Klapuch
  (nar. 10.02.1906 zem. 18.12.1985 )

  Policista, zápasník a filmový herec. Pocházel z rodiny havíře a sám dva roky prodělával hornickou praxi, pak se stal řeznickým tovaryšem. Těžkou atletiku pěstoval nejprve v Brně. Po příchodu do Prahy reprezentoval policejní Atletický fotbalový klub Stráž bezpečnosti. Zprvu se věnoval vzpírání břemen i zápasu, ale od konce 20. let se zaměřil pouze na zápas. Jeho nejcennějším sportovním úspěchem byla stříbrná olympijská medaile v zápase ve volném stylu v Berlíně 1936. Filmaři využili jeho vysokou a urostlou postavu do řady epizodních rolí.

• Miroslav Cikán
  (nar. 11.02.1896 zem. 01.02.1962 )

  Pocházel z dělnické rodiny. Po absolvování měšťanské školy prošel různými malířskými a sochařskými kursy. Ve filmovém oboru pracoval od roku 1914, ale na rozdíl od řady svých současníků (Svatopluk Innemann, J .S. Kolár, Karel Anton, M. J. Krňanský, Václav Kubásek, Karel Lamač aj.) dlouho neprojevoval tvůrčí ctižádost, a tak vstoupil do filmové tvorby značně opožděně. Začínal od píky jako pomocný dělník, později praktikant, překladatel a autor českých titulků zahraničních filmů u různých firem, pracoval jako úředník filmové půjčovny ve všech funkcích až po ředitele. Od roku 1933 pracoval jako scenárista a režisér .V roce 1934 natočil v rychlém sledu pět filmů a v roce 1939 sedmi filmy zlomil rekordy tehdy nejzaměstnávanějších režisérů, jakými byli Martin Frič a Vladimír Slavínský. Je přirozené, že toto překotné tempo práce muselo negativně ovlivnit uměleckou kvalitu většiny Cikánových filmů. Navíc si nevybíral náměty. Byl odhodlán zfilmovat vše, co se mu k zfilmování předložilo. Z jeho bohaté filmografie uvádíme U nás v Kocourkově, Svět, kde se žebrá, Příklady táhnou, Konečně sami, Batalion. Po osvobozeni a zestátněni československého filmového podnikání natočil filmy Hrdinové mlčí, Alena, O ševci Matoušovi, Boj sa skončí zajtra, Pára nad hrncem a Muž v povětří, Jurášek, Na konci města a Konec cesty, Výstraha.

• Pavel Skřípal
  (nar. 11.02.1956)

  Oba rodiče pracovali ve zdravotnictví (otec v administrativních funkcích a matka jako zdravotní sestra). Po maturitě na příbramském gymnáziu začal studovat Stavební fakultu ČVUT v Praze, ale místo oboru pozemní stavby nakonec absolvoval herectví na JAMU (1980). První angažmá získal v ostravském Divadle Petra Bezruče, odkud přešel po šest i letech do Mahenova divadla v Brně a působí v Praze. Na plátně se s ním diváci setkali většinou v nevelkých rolích.

• Antonín Stockinger
  (nar. 11.02.1926 zem. 15.02.1991 )

  Profesionálně začal hrát hned po válce v zájezdovém Vesnickém divadle a další průpravu získal ve Studiu Národního divadla. Pak vystřídal řadu oblastních scén (Český Těšín, Teplice, Karlovy Vary, Uherské Hradiště, Nový Jičín, Mladá Boleslav), až roku 1965 zakotvil v Městském divadle Příbram. Českou kinematografii obohatil jen epizodními rolemi (Ohlédnutí, Noc klavíristy, Vítězný lid, Smrt stopařek).

• Igor Ševčík
  (nar. 11.02.1951 zem. 05.07.2003 )

  Publikoval během středoškolských studií v různých periodikách své kresby, reportáže, ale také povídky. Jako žák trenčínského gymnázia, z něhož byl z politických důvodů rok před maturitou vyloučen, byl redaktorem studentského časopisu Impulz. Po dvouletém dělnickém zaměstnání u městské kanalizace v Trenčíně přesídlil počátkem 70. let do Prahy, kde byl kulisákem v Národním divadle, televizním technikem a kde také vystudoval fotografii a scénografii. Dálkově pak absolvoval obor kamery a produkci na střední průmyslové škole filmové v Čimelicích. Už během studií natočil své první animované filmy, jež pak realizoval v Krátkém filmu Praha. Vedle filmu se věnoval volné grafice a ilustracím (např. kniha Milana Lasici Bolo nás jedenást), byl scénografem v Laterně magice, ale navrhl například i interiéry několika restaurací. V roce 1990 se stal šéfem Studia animovaných filmů ve Zlíně a od roku 1991 byl poradcem ministra kultury Milana Uhdeho a později ředitelem filmového a audiovizuálního odboru Ministerstva kultury ČR. V této funkci se zasadil o převedení časopisu Filmový přehled z Lucernafilmu do NFA. Po roce 1995 se vzdal veřejné činnosti. Byl také zakládajícím členem České unie karikaturistů.

• Jarmila Švehlová
  (nar. 11.02.1956)

  Provdaná Hájková - herečka; dcera operního pěvce Zdeňka Švehly (*1924) a baletní sólistky Jarmily Švehlové (1931-1988), matka herce Roberta Hájka (*1992). Původně se připravovala devět let pod vedením maminky na dráhu tanečnice, ale na pražské Státní konzervatoři nakonec absolvovala v hudebně-dramatickém oddělení (1978). Po škole nastoupila angažmá v pražském Divadle S. K. Neumanna a poté v Divadle na Vinohradech. Později spolupracuje s Hudebním divadlem v Karlíně. Do povědomí diváků se zapsala už jako konzervatoristka hlavně díky televizní obrazovce, kde hrála v pohádkách inscenacích a filmech i seriálech. Nejznámější postavou byla dcera okresního tajemníka KSČ Josefa Pláteníka (J. Moučka). Na rozdíl od televize k ni nebyl film nikdy štědrý. Významnou linii však zaujímá její práce pro rozhlas, a hlavně dabing (namlouvala Liv Ullmann, Lauru Antonelli, Marlene Jobert, Catherine Deneuve, Ornellu Muti).

• Radek Valenta
  (nar. 11.02.1976)

  Od osmi let zpíval a hrál v Dětském rozhlasovém dramatickém souboru. Absolvoval hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1996) a následující čtyři sezony byl členem Městského divadla Mladá Boleslav. Roku 2000 odjel na roční pobyt do USA. Od roku 2002 spolupracoval s Lyrou Pragensis a pražskými divadly Na prádle, Metro, AHA a Miriam. S hercem Janem Teplým ml. (*1976) založil hudební skupinu Chichotaj. Proslavila ho filmová role mlynáře Jindřicha v Troškových pohádkách Princezna ze mlejna (1994) a Princezna ze mlejna 2 (2000). Hrál i titulní roli v televizní pohádce Kulihrášek a zakletá princezna (1995) a vystupuje v seriálu Ošklivá Katka (2008).