Výročí

• Rudolf Čechura

  (nar. 05.02.1931) Český spisovatel, scenárista, autor ve svobodném povolání. Významný český holmesolog a propagátor Sherlocka Holmese v našich zemích. Vystudoval obchodní akademii v Chomutově (1950) a pedagogické gymnázium v Jihlavě

• Oto Katuša

  (nar. 05.02.1931 zem. 17.02.2009 ) Významný slovenský divadelní a televizní režisér, který se specializoval zejména na komedie.

• Jiří Cieslar

  (nar. 07.02.1951 zem. 16.01.2006 ) Cieslar vystudoval katedru filmové vědy na FF UK, od roku 1975 do roku 1989 pracoval ve filmovém čtrnáctideníku Záběr. Od roku 1990 učil na své domovské katedře. Z ní se později stal Ústav filmových studií, který Cieslar od roku 1995 vedl. V roce 2003 se stal profesorem. V roce 1990 začal spolupracovat s Literárními novinami. Přispíval i do Respektu a Kritické přílohy Revolver Revue, byl redaktorem filmového časopisu Iluminace. Jiří Cieslar dostal v roce 2003 Cenu F. X. Šaldy za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky. V době normalizace redigoval nejdéle vycházející podzemní periodikum Acta incognitorum eruditorum, kam také psal své recenze na literární a filmová díla. Kromě několika set časopiseckých článků je autorem mnoha knižních předmluv a doslovů, podílel se na řadě českých i zahraničních filmologických sborníků. Přednášel na univerzitách v Paříži a v Londýně a byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI), kterou reprezentoval na řadě festivalů.

• Miroslav Donutil

  (nar. 07.02.1951) Vyrostl a umělecky vyzrál v Brně v úřednické rodině. K divadlu měl vždycky blízko, protože rodiče byli nadšenými ochotníky. Původně chtěl být novinářem nebo lesním inženýrem, ale gymnaziální herecká zkušenost v amatérském souboru Debakl a reparát z francouzštiny ho nasměrovaly na JAMU. Už za studií hrál v brněnském Divadle Husa na provázku, kam hned po absolutoriu (1973) také nastoupil. Zde vytvořil zhruba na padesát diametrálně odlišných postav v nejrůznějších žánrech. Od roku 1990 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde si přízeň diváků získal bezkonkurenčně úlohou vychytralého křupana Truffaldina v Goldoniho komedie Sluha dvou pánů. Se světem filmu se pracovně sbližoval velmi pozvolna a nenápadně, přestože jeho vstup na plátna kin v titulní roli legendárního zbojníka Nikoly Šuhaje v Sísově filmu Balada pro banditu (1978) se jevil velmi slibně. Dlouho mu byly souzeny jen drobnější role. Na plátně se paradoxně prosadil v době, kdy ostatní herci začali žehrat na nedostatek film. příležitostí. Nejvděčnější se ukázaly jeho portréty bodrých a omezených funkcionářů a armádních důstojníků, které odstartoval nadporučík Růžička v Olmerově vojenské komedii podle románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor (1991). Nedílnou součástí jeho tvor by je práce v dabingu.

• Josef Svátek

  (nar. 08.02.1906 zem. 08.10.1976 ) Rozhlasový režisér a herec. Již jako posluchač dramatického oddělení Státní konzervatoře v Brně se uplatnil jako herec a pomocník režiséra ve studiu brněnské odbočky tehdejšího Radiojournalu, kam po absolutoriu (1928) nastoupil jako asistent režie. V brněnském rozhlase začínal realizacemi pásem, pohádek, národopisných scén a obrázků, poté režíroval řadu rozhlasových her i velkých dramat klasiků a autorů soudobých. Od roku 1955, kdy přešel do Prahy, se zaměřil na režie her pro děti a mládež. K herecké práci se příležitostně vracel jen před filmovou kamerou, kde hrál v menších a epizodních rolích.

• František Kropáček

  (nar. 09.02.1921) Začínal koncem 30. let u různých divadelních společností a za okupace hrál v Olomouci. Jeho poválečná dráha se ubírala většinou po oblastních scénách v Ústí nad Labem, Liberci, Kladně a Příbrami. Ve filmu si zahrál pouze epizodky.

• Zdenka Rosolová

  (nar. 09.02.1936) Začínala jako externistka vinohradského Ústředního divadla čs. armády. Pak působila ve Vojenském estrádním souboru v zájezdové scéně Maringotka a pražském Divadle Na zábradlí. S nástupem normalizace zanechala jevištní činnosti, ale hereckou „kondici" si udržovala alespoň prostřednictvím drobných filmových rolí (Hvězda padá vzhůru, Pavlínka, Poslední ples na rožnovské plovárně, Dvojí svět hotelu Pacifik, Oddechový čas, Tajemství Ocelového města, Modrá planeta, 1979), Jára Cimrman ležící, spící, Kouzelníkův návrat, Noc klavíristy, Jak svět přichází o básníky (1882) a Jak básníci přicházejí o iluze