Výročí

• Marie Ježková

  (nar. 01.02.1901 zem. 06.04.1960 ) Jako osmnáctiletá začala hrát v pražské Uranii (1919-21), současně navštěvovala Dramatickou školu Marie Hübnerové (1921) a Baletní školu Jaques-Dalcroze. Po krátkém působení ve svobodném povolání odešla roku 1923 do Slovinska, kde získala pětileté angažmá v lublaňském Národním divadle. Od roku 1927 byla po tři desetiletí až do odchodu do důchodu členkou činohry Národního divadla v Praze. Už její první film. epizodka trafikantky v Haasově a Vávrově komedii Velbloud uchem jehly (1936) naznačila typ a velikost postav, jimiž se prezentovala na plátně ve třech desítkách titulů. Do konce války jí nejčastěji připadly figurky služek a hospodyň. Ve znárodněné kinematografii se její rejstřík zúžil víceméně na vedlejší postavy hodných a srdečných žen. Naposledy ji kamera zaznamenala jako sousedku navrátilce z koncentračního tábora (M. Nedbal) v povídkovém filmu Stanislava Rostockého z květnových událostí roku 1945 Májové hvězdy (1959)

• Jaroslav Doubrava

  (nar. 02.02.1921) Animátor, který proslul spoluprací s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem. Vytvořili společně celou řadu animovaných filmů, které se zapsaly do zlatého fondu kinematografie.

• Ladislava Něrgešová

  (nar. 02.02.1976) Herečka a moderátorka. Po gymnáziu absolvovala soukromou Vyšší odbornou školu herectví v Praze a už během studií moderovala v rádiu Kiss a věnovala se dabingu. Po absolutoriu nastoupila v Horáckém divadle v Jihlavě a moderovala v oblastním Rádiu Vysočina. Roku 2000 se vrátila do Prahy, kde uváděla v ČT pořad Letadlo, moderovala v rádiích City, Expres a Frekvence 1 a hostovala v Činoherním klubu. Mediální tváří se stala díky moderování reality show Bar a soutěže Česko hledá SuperStar. Upevnění popularity jí přinesly úloh v tv. seriálech Bazén (2005), Rodinná pouta (2006) a Velmi křehké vztahy (2007). První herecké zkušenosti před kamerou získala už dávno předtím ve filmech studentů FAMU a v kriminálním dramatu režiséra Ivo Trajkova Minulost (1998). Zatím největší příležitost na plátně jí přinesla vedlejší úloha dívky Ingrid, která v Renčově adaptaci Vieweghovy knihy Román pro ženy (2005) představuje nejdůvěrnější kamarádku hlavní hrdinky Laury (Z. Kanócz).

• Jaroslav Havlíček

  (nar. 03.02.1896 zem. 07.04.1943 ) Český prozaik, romanopisec a povídkář, otec předního surrealistického básníka Zbyňka Havlíčka a hlavní představitel české naturalisticko-psychologické prózy období mezi dvěma světovými válkami. Narodil se v Jilemnici v rodině učitele. Po maturitě na jičínské reálce v roce 1913 sní mladý Havlíček o studiu malířství na umělecko-průmyslové škole, ale jeho sny se nesplní - v roce 1914 absolvuje abiturientský kurs při obchodní akademii v Chrudimi a poté začíná studovat obchodní vědy na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1915, za první světové války, je Jaroslav Havlíček odveden jako jednoroční dobrovolník k pěšímu pluku do Kadaně - poté, co je jeho pluk odveden na frontu, bojuje Havlíček postupně v Rusku, v Itálii a v roce 1919 pak na Slovensku. Od téhož roku Jaroslav Havlíček začíná pracovat jako úředník, při zaměstnání dostuduje obchodní vědy. V roce 1921 se Jaroslav Havlíček žení s dcerou jilemnického mydláře Marií Krausovou. Od poloviny dvacátých let se Jaroslav Havlíček vedle své úřednické práce věnuje soustavně literární tvorbě - publikuje přitom hlavně v Lumíru, Zvonu, Cestě, Severu a východu a Národních listech. Jaroslav Havlíček, mistr české psychologické prózy, umírá za druhé světové války v Praze.

• František Švantner

  (nar. 29.01.1912 zem. 13.10.1950 ) Slovenský prozaik poskytl na sklonku 60. let námět k několika televizním inscenacím, které zkoumaly složité postavení člověka tváří v tvář ohrožení (Dáma, V hodině strachu, Málka), ale asi diváky nejznámější je horské drama Nevesta hôl (1971).

• Pavel Liška

  (nar. 29.01.1972) Pavla Lišku objevil pro film Saša Gedeon, když mu svěřil hlavní roli ve filmu Návrat idiota (1999), naivního mladíka s průzračně čistou duší - a tento typ postav se mu pak ještě dlouho vracel. Pokoušel se mu uniknout figurkami různých zoufalců a smolařů, kteří se marně snaží dosáhnout svého střípku štěstí (Horem pádem, Nuda v Brně, Čert ví proč, Vyhnání z ráje, Účastníci zájezdu). Velké příležitosti mu poskytl režisér Bohdan Sláma - svěřil mu role různě modelovaných outsiderů, zpola směšných, zpola dojemných, kteří chtějí uniknout svým traumatům (Divoké včely, Štěstí, Vesnický učitel). Zaujal rovněž Jana Švankmajera, jenž jej obsadil do brutálního hororu Šílení, inspirovaného odkazem markýze de Sade.