Přeskočit k navigaci - Přeskočit k obsahu - Přeskočit dolu



Právě vysíláme:

Hrabivý Benátčan

Následuje:

Linda, kočka zahradní

starNovinky

Vyhledávací formulář

Film dne

.

Boj o Moskvu: Tajfun

Režie: Jurij Ozerov Rok: 1985
Hrají: Michail Uljanov, Čestmír Řanda

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. Druhá část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film ohromuje velkolepými výpravnými scénami. Ozerov rozděluje pozornost mezi statická jednání generality obou nepřátelských stran a grandiózní bitevní výjevy, z vojevůdců je vyzdvižen maršál Žukov, pozitivně je hodnocen i samotný Stalin.

.

Váhavý střelec

Režie: Ivo Toman Rok: 1956
Hrají: Jan Tříska, Jaroslav Marvan

Výchovná komediální agitka o nesmělém a bázlivém hodináři, ze kterého vojna a láska udělají odvážného mladého muže. První filmová role Jana Třísky, tehdy ještě studenta DAMU.

.

Místenka bez návratu

Režie: Dušan Klein, Miroslav Sobota Rok: 1964
Hrají: Jana Zatloukalová, Karla Chadimová

V mezinárodním rychlíku do Stuttgartu je nalezena mrtvola starší ženy. Místenka byla vystavena na jméno Marie Vláčilová. Tato žena měla svědčit v procesu s válečným zločincem, velitelem pracovního tábora... Svůj první celovečerní hraný film natočil Dušan Klein se svým spolužákem z FAMU Miroslavem Sobotou. Námět Vladimír Körner na motivy vlastní novely Střepiny v trávě.

.

Ztracená stopa

Režie: Karel Kachyňa Rok: 1955
Hrají: Zdeněk Dítě, Eduard Cupák

Příběh z dobře střežených hranic: Vojín Kříž si získá ztracenou důvěru postřeleného psa Bojara a s jeho pomocí dokáže dopadnout dalšího narušitele hranic. Titul asi plnil svoje náborové poslání a divákům lačným po dobrodružných příbězích se mimořádně líbil. Výroba: Československý armádní film.

.

Boj o Moskvu: Tajfun

Režie: Jurij Ozerov Rok: 1985
Hrají: Michail Uljanov, Čestmír Řanda

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. Druhá část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film ohromuje velkolepými výpravnými scénami. Ozerov rozděluje pozornost mezi statická jednání generality obou nepřátelských stran a grandiózní bitevní výjevy, z vojevůdců je vyzdvižen maršál Žukov, pozitivně je hodnocen i samotný Stalin.

.

Ledoví muži

Režie: Vladimír Sís Rok: 1960
Hrají: Rudolf Hrušínský, Jiří Lír

Funkcionář upadajícího hokejového klubu má tip na zázračného střelce: mladý učitel Havránek se proslavil svými trefami v pouťové hokejové střelnici, ale neumí bruslit. Naštěstí je tu jeho dcera Alena (ztělesňuje ji legenda českého krasobruslení Milena Kladrubská)...

.

Bílá tma

Režie: František Čáp Rok: 1948
Hrají: Július Pántik, Mária Prechovská

Děti této země. Film ke 4. výročí SNP: Mladý lékař a skupina zraněných se skrývají v podzemním úkrytu a jsou osvobozeni sovětskými vojáky. Krátce po dokončení filmu odešel režisér František Čáp do zahraničí, točil pak hlavně v Jugoslávii. Autor námětu Leopold Lahola působil do konce 40. let v Německu, na Slovensko se vrátil jen nakrátko, aby tam natočil Sladký čas Kalimagdory (1968). Při filmování spolupracovala vojenská posádka z Popradu a Velkých Hág a občané ze Štrby.

.

…a pozdravuji vlaštovky

Režie: Jaromil Jireš Rok: 1972
Hrají: Magda Vášáryová, Viera Strnisková

V cele smrti vzpomíná na své dětství, na první lásku i na počátek okupace mladá členka odbojové organizace. Stylizovaný poetický film na motivy literární pozůstalosti Marušky Kudeříkové (kniha Zlomky života) -- vážný pokus vyrovnat se se společenskou objednávkou ještě před hlavní normalizační vlnou. Při realizaci dalších ,,přidělených" námětů již neměl Jaromil Jireš takové štěstí.

Doporučujeme

Po Váhavý střelec
Út Místenka bez návratu
St Ztracená stopa
Čt Boj o Moskvu: Tajfun
Ledoví muži
So Bílá tma
Ne …a pozdravuji vlaštovky

Den s Lídou Baarovou


U příležitosti nedožitých stých narozenin zahraje CS film nejenom její nejlepší snímky, ale také premiérový dokument Dáma v modrém a unikátní dobovou reklamu na Pragovku. 7. září pouze na CS filmu.

Číst dál...

Soutěžní letní DVD Aréna speciál


Soutěžte s námi!

Číst dál...

 


Film na přání

Sobota 23.08. od 20:00

načítám ..

Svatej z Krejcárku

Režie: Petr Tuček Rok: 1969

Hrají: František Peterka, Václav Kotva

Žižkovská periferie se vždy vyznačovala svéráznými jedinci, ale i mezi nimi vyčnívala postavička naivního dobráka, jenž důvěřivě poslouchal své okolí, trpělivě snášel jeho ústrky. Sžil se s povětrnou ženštinou, namísto ševcoviny přijal práci závozníka. Avšak i jeho laskavost má své meze. O režisérovi Petrovi Tučkovi se mluvilo už za jeho studií na FAMU (absolventský film Divoká holka).

.

Lazy sa pohli

Režie: Paľo Bielik Rok: 1952

Hrají: Anton Tihelka, Oľga Adamčíková

Filmový príbeh o živote na chudobných slovenských lazoch, o nastupujúcej industrializácii a kolektivizácii, ktoré zmenili život na vrchárskom vidieku. Na osude Mateja Rendka a jeho rodiny je zachytený ťažký život malých roľníkov a nedostatok pracovných síl v rozrastajúcich sa priemyselných podnikoch.

.

Jedna z milionu

Režie: Vladimír Slavínský Rok: 1935

Hrají: Antonie Nedošinská, Theodor Pištěk

Vdova po majiteli domu přijde o všechen majetek. Ve zprostředkovatelně práce se seznámí se začínající spisovatelkou, která v přestrojení hledá námět pro román o těžkém postavení pracujících žen. Jeden z dojemných příběhů Vladimíra Slavínského o hodných a pracovitých ,,obyčejných“ lidech.

.

Podívejte se na první ukázku filmu podle Viewegha

9. října má v českých kinech premiéru snímek Andělé, který je natočen podle knihy Michala Viewegha. Původně chtěl spisovatel pracovat na scénáři sám, kvůli svému zdravotnímu stavu však psaní přenechal Alici Nellis. V knize i ve filmu se zrcadlí to, co autor prožil: člověk neví dne ani hodiny, ...


Do kina na českou pohádku (TRAILER)

Českou filmovou tvorbu obohatí další česká pohádka. Za snímkem Tři bratři stojí Jan a Zdeněk Svěrákovi, hlavních rolí se zase zhostili zpěváci Vojtěch Dyk a Tomáš Klus. Pohádka má premiéru ve čtrtek 14. srpna.


Zemřel Robin Williams

Oscarový americký herec a komik Robin Williams byl v pondělí 11. srpna nalezený mrtvý ve svém kalifornském bytě. Bylo mu 63 let. Podle policie i informací příbuzných spáchal herec sebevraždu. Proslul jako herec komediálních rolí (např. Táta v sukni), uměl zaujmout i vážnými polohami.


Hvězda čínského filmu natáčí v Praze

Xu Jinglei natáčí v Praze snímek s pracovním názvem Somewhere only we know. Čínská produkce tak využívá filmových pobídek, které umožní získat zpět až pětinu zde utracené částky. Očekává se rovněž, že úspěch filmu by mohl zvýšit zájem čínských turistů o Prahu.



pisnicka pro tebe

    25.08.2014 - The World Is Not Enough(Garbage)
    26.08.2014 - Včera z večera(W. Matuška, J. Hanzlík, M. Kopecký)
    27.08.2014 - Kufr iluzí(Gott Karel)
    28.08.2014 - Já svý pády znám(Bílá Lucie)
    29.08.2014 - Whisky, to je moje gusto(Y. Simonová)
    30.08.2014 - Máj(Support Lesbiens)
    31.08.2014 - We Are(Ana Johnsson)
    01.09.2014 - Lidice(Harries James)


    Jak poslat přání do Písničky pro tebe?

vyroci

  • Helena Anýžová
    (nar. 21.08.1936) Studovala na jedenáctileté střední škole v Plzni a od roku 1969 spolupracuje jako kostýmní výtvarnice v divadle v Liberci a Českých Budějovicích. Objevila se ve filmu jako herečka
  • Petr Šabach
    (nar. 23.08.1951) Jeho otec byl vojákem z povolání (plukovníkem), matka do roku 1969 úřednicí ministerstva školství a kultury. V roce 1966 začal Šabach studovat střední knihovnickou školu, po prvním ročníku přestoupil na gymnázium. Roku 1969 se z prázdninového výletu do Velké Británie vrátil až v říjnu a z gymnázia byl vyloučen. Externě byl přijat zpět na knihovnickou školu, poté dálkově studoval teorii kultury na Filozofické fakultě UK (abs. 1979 diplomovou prací Specifika rodiny v předávání kulturních hodnot). Do maturity se živil různými brigádami, roku 1974 se stal technickým redaktorem v Pragokoncertu, v roce 1976 metodikem Kulturního domu v Praze-Kobylisích. Od roku 1978 byl nočním hlídačem v Jiřském klášteře, od 1982 pracovníkem vykonávajícím inventury ve Středočeském nakladatelství a knihkupectví, od 1984 odborným referentem na Akademii výtvarných umění. Od roku 2001 je na volné noze a vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii (Soukromá vysoká škola Josefa Švoreckého v Praze).
  • František Švihlík
    (nar. 23.08.1941) Vyučil se elektrotechnikem. Po nevydařených pokusech o přijetí na DAMU a JAMU nastoupil roku 1962 do Krušnohorského loutkového divadla v Teplicích, odkud po roce přešel na dvě sezony do Krajské loutkové scény Liberec. Od poloviny 60.let pak střídal dvou a víceletá angažmá v oblastních divadlech (Šumperk, Cheb, Český Těšín, Jihlava, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno), než roku 1987 zakotvil v Městských divadlech pražských. Divákům v kinech se poprvé představil jako strážný Půlnočního království ve Vorlíčkově pohádce Jak se budí princezny. Filmaři ho začali vice obsazovat až od poloviny 80.let, Antonyho šance, Bony a klid, Papilio, Prokletí domu Hajnů, Báječná léta pod psa.
  • Jan Gogola ml.
    (nar. 24.08.1971) Je synem dramaturga Jana Gogoly. Vystudoval masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK a dokument v tvůrčí dílně Karla Vachka na FAMU (2001); studia ukončil diplomovou prací s názvem Smrt dokumentárnímu filmu! - Ať žije film! - Od díla k dění!. Upozornil na sebe už školními filmy, oceněnými na festivalu FAMU. Vedle vlastních tvůrčích počinů se podílí jako dramaturg České televize na projektech kolegů (např. F. Remunda, E. Hníková, P. Kerekes, M. Mareček, V. Janeček, V. Klusák, J. Krejčík, B. Rychlík, J. Šikl, V. Chytilová), přispívá kritickými eseji, články a rozhovory do kulturních periodik a sborníků (Hranice ve filmu, Cesty víry) a věnuje se i pedagogické činnosti.
  • Jana Rendlová
    (nar. 25.08.1941) Vystudovala herectví na DAMU a do roku 1968, kdy ukončila z politických důvodů jevištní dráhu, hrála v oblastních divadlech v Mladé Boleslavi a na Kladně. Před kamerou debutovala společně se svými spolužáky z ročníku ve filmové adaptaci divadelní hry Pavla Kohouta Dvanáct. Na plátně se pak mihla už jen jako zapisovatelka v Pinkavově dětském snímku gottwaldovského studia Automat na přání.
  • Štěpán Kopecký
    (nar. 26.08.1901 zem. 08.08.1956 ) Studoval na Českém vysokém učení technickém architekturu a stavařinu.Ve studiích pokračoval v zahraničí. Pracoval ve stavební kanceláři, od roku 1930 jako samostatný architekt - návrhář. Pro film pracoval v letech 1932 až 1948, kdy vytvořil stavby k více než 150 filmům. Z předválečných byly nejvýznamnější filmy Martina Friče, Hugo Haase a Otakara Vávry. Po osvobození pracoval na filmech nejrůznějších žánrů: historických, na látkách okupačních i na veselohrách. Po umělecké stránce byly nejvýznamnější - byť každý v jiné oblasti tvorby - Steklého revoluční film Siréna a Krškův básnický životopis vynikajícího českého houslisty Josefa Slavíka Housle a sen.
  • Karel Ptáčník
    (nar. 27.08.1921 zem. 01.05.2002 ) Jeho otec byl strojním zámečníkem, později strojvůdcem. Ptáčník studoval na gymnáziu v Břeclavi a v Hodoníně. Po maturitě absolvoval roční kurz obchodní akademie v Brně. Pracoval jako pomocný dělník a telefonista u brněnské železnice a jako kontrolor ve Škodových závodech v Adamově. Roku 1942 byl nasazen na práci v Německu, kde onemocněl tuberkulózou a byla mu udělena zdravotní dovolená, kterou se mu podařilo prodloužit až do konce války.Po válce pracoval jako úředník. Po úspěchu prvotiny Ročník jedenadvacet se 1956 s rodinou přestěhoval do Prahy a stal se redaktorem měsíčníku Květen. Při jeho zániku (1959) přešel do sekretariátu Svazu československých spisovatelů. Zprvu pracoval v ideově tvůrčím oddělení, 1963 se stal členem ústředního výboru, 1964 předsedou členské komise, 1966 jedním z tajemníků. Po rozdělení organizace na českou a slovenskou část vykonával funkci místopředsedy Svazu českých spisovatelů (1969–70), po jeho administrativním zrušení zůstal bez zaměstnání. Postihl jej zákaz publikování, který byl zrušen v polovině 80. let (na deset románových prací zůstává v rukopise). 1972 se stal úředníkem České státní pojišťovny (obchodní zástupce pro Prahu-Žižkov, později likvidátor). 1984 odešel do důchodu.